Odpůrci návrhu o emisních povolenkách argumentují tím, že stát přijde zhruba o 68 miliard korun, které by jinak prodejem povolenek získal. Problém tkví v tom, že není v silách energetických společností splnit kritéria pro zisk povolenek. Firmy by totiž musely pořídit čisté technologie za částku, která odpovídá tržní hodnotě bezplatně přidělených povolenek, přičemž polovinu peněz by měly investovat do konce roku 2011. A to by podle všeho mohl právě jen ČEZ. 

Skupina ČEZ má sice ambiciózní akční plán, který předpokládá ztrojnásobení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2020, a také se jí nedá upřít, že v devadesátých letech realizovala rozsáhlý ekologický a rozvojový program, do kterého investovala miliardové částky, avšak stále visí otazník nad některými investicemi skupiny – například nad vysokým prodražením a zároveň zpožděním modernizace elektráren Tušimice a Prunéřov.  

Otázkou také je, jestli návrh EU na obchodování s emisními povolenkami nepodraží energii. Vzhledem k tomu, že každý výrobce elektřiny bude určitě muset investovat do čistých technologií a inovací, dalo by se zdražení očekávat. ČEZ již spotřebitele varoval, že cena elektřiny může jít hodně nahoru. Naštěstí jdou technologie rychle kupředu a zlevňují, takže spotřebitelé možná vysoké dodatečné náklady neponesou. Určité problémy však může mít těžký průmysl - spekuluje se o přesunu výroby do zemí, kde žádné emisní limity nebudou a kde se výroba nebude prodražovat. Evropská unie snad ale není tak hloupá, aby to dopustila.