Snížení víceletých grantů je ránou pražské kultuře

Letošní rok bude pro řadu pražských kulturních institucí přelomovým, pro některé z nich pak možná i jejich posledním. Na svátek Sv. Valentýna přijala Rada hl. m. Prahy další ze svých kontroverzních usnesení a schválila návrh radního Václava Novotného na snížení víceletých grantů pro oblast kultury. Rozhodnutí Rady pak tento týden posvětilo hlasy pravicových politiků i pražské Zastupitelstvo. Tento krok znamená citelnou ránu pražskému kulturnímu životu, jehož podpora a rozvoj se tímto i přes jeho mimořádná specifika a rétoriku koaličních představitelů dostává zcela mimo oblast priorit vedení hlavního města. Praha je přitom výjimečná množstvím svých kulturních projektů a institucí na evropské úrovni, avšak toto rozhodnutí bude pro mnohé z nich znamenat nejen citelný útlum, ale v některých případech pravděpodobně i úplný zánik.

Dalším snižováním víceletých grantů jde přitom pražský Magistrát nejen proti svým původním slibům, ale navíc je i v naprostém rozporu se schválenou kulturní politikou hl. m. Prahy a se samotným duchem grantového systému. Když vedení města před dvěma lety prosadilo do grantových smluv klauzuli umožňující měnit výši grantů, prezentovalo tento krok jako pojistku Magistrátu pro zcela mimořádné situace. Ta nastala hned v následujícím roce, kdy byly granty z důvodu razantních škrtů v městském rozpočtu sníženy takřka o 6 procent. Tato proklamovaná výjimka však letos pokračuje dalšími škrty tentokrát ve výši 10 procent. Nejen, že tím pražští radní dávají najevo svůj postoj k pražské kultuře, ale navíc se Magistrát prezentuje jako naprosto nespolehlivý partner, který není schopen dodržovat své původní smluvní závazky.

Schválené škrty budou mít dopad i na nejvýznamnější kulturní stánky naší metropole, včetně divadel, která v minulosti prošla vlnou transformace, a u kterých pražský Magistrát několikrát a dlouhodobě deklaroval udržení stabilní výše jejich podpory. To se týká i Dejvického divadla, Činoherního klubu, Divadla Archa, či stávajícího i budoucího provozovatele Divadla Komedie, v jehož případě tak vedení radnice novému nájemci místo pomocné ruky nabídlo spíše projímadlo. Město tak zároveň vysílá zcela jasný signál, jak by ve skutečnosti vypadala jeho podpora těm pražským divadlům, které jsou dnes příspěvkovými organizacemi, pokud by byly podle plánů pravicových politiků transformovány na soukromé společnosti.